Povolení ke kácení stromů: Na co si dát pozor a jak ho získat

Kdy je nutné žádat o povolení

Povolení ke kácení dřevin je zákonný požadavek, který se vztahuje na většinu stromů a keřů rostoucích mimo les. Povolení je nutné žádat v případě, že obvod kmene stromu měřený ve výšce 130 centimetrů nad zemí přesahuje 80 centimetrů. U keřů se pak posuzuje jejich celková plocha, přičemž povolení je vyžadováno pro souvislé porosty přesahující 40 metrů čtverečních. Tyto parametry jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny a souvisejícími předpisy.

Existují však situace, kdy povolení ke kácení není potřeba. Vlastníci pozemků mohou bez povolení pokácet stromy, které rostou v jejich zahradách. Za zahradu se v tomto případě považuje pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce, který je oplocený a nepřístupný veřejnosti. Tato výjimka se však nevztahuje na významné krajinné prvky, jako jsou například parky nebo aleje, a to ani v případě, že se nacházejí na soukromém pozemku.

Další výjimkou jsou dřeviny pěstované na plantážích a v zahradnictvích, ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako plantáž dřevin, a také stromy s obvodem kmene do 80 centimetrů měřeným ve výšce 130 centimetrů nad zemí. Povolení není třeba ani v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku. V takovém případě je však nutné kácení oznámit správnímu orgánu do 15 dnů od provedení kácení a doložit důvody, které k němu vedly.

Je důležité si uvědomit, že proces získání povolení ke kácení může trvat několik týdnů až měsíců. Žádost se podává na příslušný obecní úřad, v jehož správním obvodu se dřeviny nachází. Správní orgán posuzuje závažnost důvodů pro kácení a funkční a estetický význam dřevin. V rámci řízení o povolení kácení mohou být stanoveny podmínky pro náhradní výsadbu, která má kompenzovat ekologickou újmu vzniklou pokácením dřevin.

Při podání žádosti je nezbytné přesně identifikovat dřeviny určené ke kácení, uvést jejich umístění s odkazem na katastrální území a parcelní číslo pozemku, na kterém rostou. Součástí žádosti musí být také zdůvodnění záměru a doložení vlastnického práva, případně nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k pozemku, včetně souhlasu vlastníka s kácením. V případě složitějších situací může správní orgán vyžadovat také dendrologický posudek nebo další odborné podklady.

Nedodržení zákonných požadavků na povolení ke kácení dřevin může vést k uložení významných sankcí. Za neoprávněné kácení dřevin hrozí fyzickým osobám pokuta až do výše 20 000 Kč, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám až do výše 1 000 000 Kč. Proto je vždy lepší si předem ověřit, zda je v konkrétním případě povolení nutné, a případně o něj včas požádat.

Výjimky z povinnosti žádat povolení

Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje několik situací, kdy není nutné žádat o povolení ke kácení dřevin. Povolení není třeba pro stromy s obvodem kmene do 80 centimetrů měřeným ve výšce 130 centimetrů nad zemí. Toto pravidlo se vztahuje na stromy rostoucí na soukromých pozemcích ve vlastnictví fyzických osob. Další výjimkou jsou ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití zeleň.

Parametr	Povolení ke kácení stromů
Nutnost povolení	Pro stromy s obvodem kmene nad 80 cm ve výšce 130 cm
Vydávající orgán	Obecní úřad
Doba vyřízení	30 dnů
Období kácení	1. října až 31. března
Poplatek za žádost	Zdarma
Platnost povolení	12 měsíců

Povolení ke kácení dřevin není vyžadováno ani v případě pěstování energetických dřevin na plantážích s dobou obmýtí do 10 let. Stejně tak není nutné žádat o povolení při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků a při odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy. V těchto případech však musí být kácení prováděno v souladu s příslušnými právními předpisy a technickými normami.

Důležitou výjimkou je také kácení z důvodů zdravotních. Pokud je strom napaden škůdci nebo chorobami a představuje bezprostřední ohrožení života či zdraví, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, lze jej pokácet bez povolení. V takovém případě je však nutné do 15 dnů od provedení kácení oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany přírody a doložit důvody, které k pokácení vedly.

Specifickou kategorií jsou také dřeviny rostoucí v zahradnictví. Pro tyto případy není nutné žádat o povolení ke kácení, jelikož se jedná o pěstební činnost. Podobně je tomu u náletových dřevin, které samovolně vyrostly na neudržovaných pozemcích a jejich odstranění je součástí běžné údržby pozemku.

V případě památných stromů však výše uvedené výjimky neplatí. Tyto stromy jsou chráněny bez ohledu na jejich velikost či umístění a jejich kácení podléhá zvláštnímu režimu. Pro jakýkoliv zásah do památného stromu je vždy nutné získat souhlas příslušného orgánu ochrany přírody.

Je třeba zdůraznit, že i když v některých případech není nutné žádat o povolení ke kácení, vlastník pozemku je vždy povinen zajistit, aby nedocházelo k poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les. Při kácení je také nutné dbát na to, aby nedošlo k ohrožení nebo omezení práv jiných osob a aby byla zachována bezpečnost osob a majetku. V případě nejasností je vždy lepší konzultovat zamýšlené kácení s příslušným orgánem ochrany přírody, který může poskytnout odborné stanovisko a předejít tak případným problémům nebo sankcím.

Náležitosti žádosti o kácení stromů

Při podávání žádosti o povolení ke kácení dřevin je nezbytné dodržet všechny formální náležitosti stanovené zákonem. Žádost musí obsahovat přesné označení dřevin, které mají být pokáceny, jejich počet a velikost plochy keřů včetně situačního zákresu. U stromů je nutné uvést jejich druh, počet a obvod kmene měřený ve výšce 130 centimetrů nad zemí. V případě, že se strom větví pod touto výškou, je třeba změřit obvod kmene těsně pod jeho rozvětvením.

Důležitou součástí žádosti je uvedení přesné lokalizace dřevin s jejich zakreslením do katastrální mapy nebo do situačního plánku s dostatečnou vypovídací hodnotou. Žadatel musí také doložit vlastnické právo, případně nájemní nebo uživatelský vztah k pozemku, kde dřeviny rostou. Pokud není žadatel vlastníkem pozemku, je nezbytné doložit písemný souhlas vlastníka s kácením.

V žádosti je třeba podrobně zdůvodnit důvody pro kácení dřevin. Nestačí pouze obecné konstatování, že strom překáží nebo že je starý. Je nutné uvést konkrétní důvody, například že dřevina ohrožuje stavbu, zdraví či život osob, nebo že brání realizaci stavebního záměru. V případě stavebního záměru je vhodné přiložit kopii stavebního povolení nebo jiného relevantního dokumentu.

Součástí žádosti by měla být také fotodokumentace současného stavu dřevin a jejich bezprostředního okolí. Doporučuje se přiložit i odborné posouzení stavu dřevin, zejména pokud je důvodem kácení jejich špatný zdravotní stav. Toto posouzení by měl vypracovat kvalifikovaný arborista nebo dendrolog.

Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele, tedy jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, případně adresu pro doručování. U právnických osob je nutné uvést název nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo. Správní orgán může požadovat i další doplňující informace, například navrhovaný termín kácení nebo návrh náhradní výsadby.

Je důležité si uvědomit, že kácení dřevin je možné provádět zpravidla v období vegetačního klidu, tedy od začátku listopadu do konce března. Tento požadavek by měl být zohledněn při plánování termínu kácení. V mimořádných případech, kdy hrozí bezprostřední ohrožení života či zdraví, je možné provést kácení i mimo toto období, ale i tak je nutné dodržet zákonný postup a získat potřebná povolení.

Žádost se podává u příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je zpravidla obecní úřad obce s rozšířenou působností. V některých případech může být příslušným orgánem i jiný správní orgán, například správa národního parku nebo chráněné krajinné oblasti. Správní orgán posuzuje žádost komplexně a přihlíží k funkčnímu a estetickému významu dřevin v daném místě.

Správní poplatek za podání žádosti

Za podání žádosti o povolení ke kácení dřevin se vybírá správní poplatek ve výši 500 Kč. Tento poplatek je stanoven zákonem o správních poplatcích a je povinnou součástí procesu žádosti o kácení stromů. Poplatek musí být uhrazen před zahájením správního řízení, přičemž bez jeho úhrady nemůže být žádost řádně projednána. Platbu lze provést několika způsoby - buď přímo na pokladně příslušného správního orgánu, bankovním převodem na určený účet, nebo prostřednictvím poštovní poukázky. V případě platby převodem nebo poštovní poukázkou je nutné uvést správný variabilní symbol, který žadatel obdrží při podání žádosti.

Je důležité si uvědomit, že tento správní poplatek se vztahuje pouze na případy, kdy je povolení ke kácení dřevin skutečně vyžadováno zákonem. Existují situace, kdy povolení není potřeba, a v těchto případech se samozřejmě žádný správní poplatek neplatí. Například pokud se jedná o kácení dřevin na pozemcích fyzických osob, kde strom nedosahuje obvodu kmene 80 centimetrů měřeného ve výšce 130 centimetrů nad zemí, nebo pokud jde o ovocné dřeviny v zahradách.

V některých specifických případech může být žadatel od správního poplatku osvobozen. Toto osvobození se týká například státních orgánů, územních samosprávných celků nebo právnických osob, které byly zřízeny zákonem či na základě zákona. Osvobození se vztahuje také na případy, kdy je kácení nutné z důvodu zajištění bezpečnosti nebo prevence škod značného rozsahu.

Pokud je žádost o povolení ke kácení dřevin podána neoprávněnou osobou nebo je neúplná, správní orgán řízení zastaví nebo vyzve k doplnění. V takovém případě se zaplacený správní poplatek nevrací. Proto je důležité před podáním žádosti důkladně zkontrolovat všechny náležitosti a ujistit se, že žadatel je skutečně oprávněn o kácení požádat.

Správní poplatek je příjmem obce, na jejímž území se dřeviny určené ke kácení nachází. Tyto prostředky jsou následně využívány na správu a údržbu veřejné zeleně nebo na náhradní výsadbu, která může být v rámci povolení ke kácení uložena jako kompenzační opatření. Je třeba zdůraznit, že zaplacení správního poplatku nezaručuje automatické vydání povolení ke kácení. Každá žádost je posuzována individuálně s ohledem na význam dřevin a důvody jejich kácení.

V případě, že žadatel potřebuje poradit s postupem platby nebo má jakékoliv nejasnosti ohledně správního poplatku, může se obrátit na příslušný správní orgán, který mu poskytne detailní informace a pokyny k úhradě. Pracovníci správního orgánu jsou připraveni zodpovědět veškeré dotazy týkající se správního poplatku i celého procesu povolování kácení dřevin.

Stromy jsou naše dědictví, jejich pokácení by mělo být až poslední možností, když všechny ostatní cesty selžou. Každý strom má svůj příběh a zaslouží si důkladné zvážení před vydáním povolení k jeho odstranění.

Květoslav Novotný

Kam podat žádost o povolení

Žádost o povolení ke kácení dřevin je nutné podat na příslušný obecní nebo městský úřad, konkrétně na odbor životního prostředí. V případě, že se jedná o menší obce, které nemají samostatný odbor životního prostředí, je třeba žádost podat přímo na obecní úřad. Vždy je nutné žádost podat v té obci, na jejímž katastrálním území se strom nebo dřevina nachází. Pokud si nejste jisti, který úřad je pro vaši lokalitu příslušný, můžete se obrátit na jakýkoliv obecní úřad, který vám poskytne správné informace o příslušnosti.

V případě větších měst je situace mírně odlišná, jelikož agenda povolování kácení dřevin může být rozdělena mezi různé městské části nebo obvody. Je proto důležité předem zjistit, která část úřadu je za tuto agendu zodpovědná. Například v Praze se žádosti podávají na úřady městských částí, nikoliv na magistrát. Podobná situace je i v dalších statutárních městech jako Brno, Ostrava či Plzeň.

Při podávání žádosti je možné využít několik způsobů doručení. Nejběžnější je osobní podání přímo na podatelně příslušného úřadu. Tento způsob má výhodu v tom, že můžete ihned konzultovat případné nejasnosti s úředníky a získat potvrzení o přijetí žádosti. Další možností je zaslání žádosti poštou, ideálně doporučeně, abyste měli doklad o jejím odeslání. V současné době je také možné využít datovou schránku, pokud ji máte zřízenou, což je nejrychlejší a nejefektivnější způsob komunikace s úřadem.

Před samotným podáním žádosti je vhodné si telefonicky nebo emailem ověřit úřední hodiny a případně si domluvit schůzku s příslušným úředníkem. Některé úřady totiž mohou mít specifické hodiny pro přijímání těchto žádostí nebo mohou preferovat předchozí konzultaci. Při osobním podání je také vhodné přinést všechny potřebné přílohy v originále i kopii, aby úředník mohl na místě ověřit jejich správnost.

Je důležité zmínit, že v některých specifických případech může být příslušným orgánem jiný úřad než obecní. Například pokud se jedná o kácení v národních parcích, chráněných krajinných oblastech nebo přírodních rezervacích, je nutné žádost podat na správu daného chráněného území nebo na příslušný orgán ochrany přírody. V případě, že se strom nachází v památkově chráněném území, je navíc potřeba získat stanovisko orgánu památkové péče.

Správní řízení o povolení kácení může trvat až 30 dní, v složitějších případech i déle, proto je důležité podat žádost s dostatečným předstihem před plánovaným kácením. Úřad může v průběhu řízení požadovat doplnění dalších podkladů nebo provést místní šetření, při kterém posoudí oprávněnost žádosti přímo na místě.

Lhůty pro vyřízení žádosti

Správní orgán má ze zákona stanovenou lhůtu pro vydání rozhodnutí o žádosti o povolení kácení dřevin, která činí 30 dnů od zahájení řízení. V případech, kdy je řízení zvláště složité nebo je nutné provést místní šetření či získat další podklady, může být tato lhůta prodloužena až o dalších 30 dnů. O tomto prodloužení musí být žadatel vždy písemně informován.

Během procesu vyřizování žádosti může nastat situace, kdy správní orgán zjistí, že podaná žádost nemá všechny potřebné náležitosti. V takovém případě vyzve žadatele k doplnění chybějících údajů a stanoví přiměřenou lhůtu k jejich doplnění. Po dobu, kdy žadatel doplňuje požadované informace, se běh lhůty pro vydání rozhodnutí přerušuje. Toto přerušení začíná dnem doručení výzvy k doplnění a končí dnem, kdy jsou všechny požadované podklady kompletně dodány správnímu orgánu.

V některých případech může být nutné provést místní šetření, při kterém úředníci osobně posoudí stav dřevin přímo na místě. Termín místního šetření musí být všem účastníkům řízení oznámen nejméně 5 pracovních dnů předem. Během místního šetření mohou být přizváni také odborníci, například dendrolog nebo krajinný architekt, jejichž posudky mohou být pro rozhodnutí klíčové.

Je důležité si uvědomit, že do výše uvedených lhůt se nezapočítává doba potřebná pro doručování písemností. Pokud je například rozhodnutí zasíláno poštou, může celý proces trvat o několik dnů déle. V případě, že si adresát zásilku nevyzvedne a ta se vrátí zpět správnímu orgánu, může se celková doba řízení významně prodloužit.

Správní orgán může v průběhu řízení také požádat o stanoviska jiné orgány státní správy, například orgány ochrany přírody vyššího stupně nebo památkové péče, pokud se jedná o dřeviny v památkově chráněném území. V těchto případech se lhůta pro vydání rozhodnutí může prodloužit o dobu nezbytnou k získání těchto stanovisek.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat období vegetačního klidu, kdy je kácení dřevin obecně doporučováno. I když je žádost podána a schválena mimo toto období, vlastní kácení by mělo být provedeno právě v době vegetačního klidu, tedy zpravidla od začátku listopadu do konce března následujícího roku. Toto časové omezení však nemá vliv na lhůty pro vydání rozhodnutí o povolení kácení.

V případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, například při havarijním stavu stromu ohrožujícím zdraví nebo majetek, může správní orgán vydat rozhodnutí v kratší lhůtě. Takové situace jsou však posuzovány individuálně a musí být řádně zdůvodněny.

Období vhodné pro kácení stromů

Kácení stromů je činnost, kterou je třeba pečlivě načasovat, aby byl minimalizován negativní dopad na životní prostředí a okolní ekosystém. Nejvhodnějším obdobím pro kácení stromů je doba vegetačního klidu, která zpravidla trvá od začátku listopadu do konce března. V tomto období stromy přirozeně omezují svoji biologickou aktivitu, což znamená, že zásah do jejich existence je pro okolní prostředí nejméně zatěžující.

Při plánování kácení je nutné vzít v úvahu nejen vegetační období, ale také zákonné požadavky týkající se povolení ke kácení. Vlastník pozemku musí získat povolení od příslušného orgánu ochrany přírody, pokud se jedná o strom s obvodem kmene větším než 80 centimetrů měřeným ve výšce 130 centimetrů nad zemí. Toto povolení je platné zpravidla jeden rok od data vydání, je proto důležité naplánovat kácení v rámci této lhůty a zároveň v období vegetačního klidu.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také hnízdění ptáků, které obvykle probíhá od dubna do srpna. V tomto období je kácení stromů značně omezeno, aby nedocházelo k rušení nebo ničení ptačích hnízd. Výjimky z tohoto pravidla jsou možné pouze v případech, kdy je kácení nezbytné z bezpečnostních důvodů nebo při haváriích.

Proces získání povolení ke kácení může trvat až 30 dní, proto je důležité začít s vyřizováním administrativy s dostatečným předstihem před plánovaným termínem kácení. V žádosti o povolení je nutné uvést důvod kácení, přesnou specifikaci dřevin včetně jejich umístění a obvodu kmene. Příslušný úřad může v rámci rozhodnutí stanovit také náhradní výsadbu jako kompenzaci ekologické újmy.

V případě kácení na zahradách u rodinných domů není období vegetačního klidu striktně vyžadováno, pokud se jedná o stromy pod zákonný limit obvodu kmene. Přesto je vhodné i zde respektovat přírodní cykly a provádět kácení mimo období hnízdění ptáků. Důležité je také zvážit vliv kácení na okolní vegetaci a případné technické sítě v blízkosti káceného stromu.

Pro zajištění správného postupu při kácení je vhodné konzultovat záměr s odborníkem, který může posoudit zdravotní stav stromu a navrhnout nejvhodnější způsob jeho odstranění. Některé stromy mohou vyžadovat speciální techniky kácení, zejména v zastavěných oblastech, kde je třeba dbát na bezpečnost okolních objektů a osob. Odborník také může doporučit nejvhodnější termín kácení s ohledem na specifické podmínky konkrétní lokality a druh dřeviny.

Náhradní výsadba jako podmínka povolení

Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let. Náhradní výsadba je běžným nástrojem, kterým se kompenzuje ekologická újma vzniklá pokácením stromů či keřů.

V rozhodnutí o náhradní výsadbě orgán ochrany přírody specifikuje počet a druh dřevin, které mají být vysazeny, jejich velikost a přesné umístění. Stanoví také termín, do kterého má být výsadba provedena. Náhradní výsadba se zpravidla ukládá na pozemku, kde ke kácení došlo. Není-li to možné či vhodné, lze ji uložit i na jiných pozemcích, které nevlastní žadatel o kácení. V takovém případě je však orgán ochrany přírody povinen zajistit předchozí souhlas vlastníka pozemku, na kterém má být náhradní výsadba provedena.

Rozsah náhradní výsadby by měl odpovídat ekologické újmě způsobené pokácením dřevin. Při stanovení počtu a druhu dřevin pro náhradní výsadbu se přihlíží zejména k druhu a počtu kácených dřevin, jejich vzrůstu, zdravotnímu stavu a funkci v daném území. Důležitým faktorem je také doba, za kterou náhradní výsadba bude plnit funkce pokácených dřevin. Proto se často ukládá výsadba vzrostlejších jedinců nebo větší počet mladších stromů.

Součástí rozhodnutí o náhradní výsadbě může být i stanovení následné péče o vysazené dřeviny. Ta zahrnuje především zálivku, výchovný řez, kontrolu a úpravu kotvení, odplevelování, případně ochranu proti chorobám a škůdcům. Následná péče může být uložena maximálně na dobu pěti let, což je období, které je zpravidla dostačující pro zdárné ujmutí a zakořenění nově vysazených dřevin.

V případě, že žadatel o kácení náhradní výsadbu neprovede ve stanoveném termínu nebo v určeném rozsahu, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta. Orgán ochrany přírody může také vymáhat splnění povinnosti náhradní výsadby prostřednictvím exekuce. Je proto důležité, aby žadatel o kácení důsledně plnil podmínky stanovené v rozhodnutí o povolení kácení včetně realizace náhradní výsadby a následné péče o vysazené dřeviny.

Náhradní výsadba představuje významný nástroj k zachování a obnově zeleně v našich městech a obcích. Přispívá k udržení ekologické stability území a pomáhá kompenzovat negativní dopady urbanizace na životní prostředí. Proto je důležité, aby byla prováděna odborně a s ohledem na místní podmínky, což zajistí její dlouhodobou funkčnost a životaschopnost vysazených dřevin.

Sankce za neoprávněné kácení stromů

Za neoprávněné kácení dřevin může být uložena pokuta jak fyzickým osobám, tak právnickým osobám a podnikatelům. V případě fyzických osob může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč, pokud se dopustí přestupku tím, že pokácí bez povolení nebo závažně poškodí dřeviny rostoucí mimo les. Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hrozí za stejný přestupek pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

Orgán ochrany přírody může kromě pokuty nařídit i náhradní výsadbu dřevin na vhodném místě, a to na náklady toho, kdo se dopustil protiprávního jednání. Náhradní výsadba může být nařízena i na pozemku, který není ve vlastnictví osoby odpovědné za nedovolené kácení. V takovém případě je orgán ochrany přírody povinen zajistit souhlas vlastníka pozemku s náhradní výsadbou předem.

Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a okolnostem, za nichž bylo spácháno. Významnou roli hraje také společenská hodnota dřevin, která se stanovuje podle metodiky AOPK ČR. Tato hodnota může u vzrostlých a zdravých stromů dosahovat i statisíců korun.

V případě zjištění neoprávněného kácení dřevin je třeba neprodleně informovat příslušný orgán ochrany přírody, kterým je zpravidla obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten může zahájit správní řízení z moci úřední. Důkazní břemeno v těchto případech leží na správním orgánu, který musí prokázat, že k neoprávněnému kácení skutečně došlo.

Sankce za neoprávněné kácení dřevin mohou být uplatněny i v případě, kdy došlo k pokácení stromu v době vegetačního klidu, ale bez příslušného povolení. Stejně tak může být postiženo i kácení dřevin, které sice nevyžadovalo povolení z hlediska jejich velikosti, ale jednalo se například o významný krajinný prvek nebo dřeviny, které byly součástí stromořadí.

Kromě správněprávní odpovědnosti může neoprávněné kácení dřevin naplnit i skutkovou podstatu trestného činu. Podle trestního zákoníku se může jednat o trestný čin poškození a ohrožení životního prostředí nebo o trestný čin poškození lesa. V těchto případech hrozí pachateli kromě peněžitého trestu i trest odnětí svobody.

Orgány ochrany přírody mohou také nařídit uvedení místa do původního stavu, pokud je to možné a účelné. To znamená, že kromě náhradní výsadby může být nařízeno i odstranění pařezů, úprava terénu a další opatření směřující k nápravě způsobené ekologické újmy. Veškeré náklady spojené s nápravnými opatřeními nese ten, kdo se dopustil protiprávního jednání.

Ochrana dřevin před poškozováním

Ochrana dřevin před poškozováním je zásadním aspektem péče o životní prostředí a městskou zeleň. Každý vlastník či správce pozemku má zákonnou povinnost pečovat o dřeviny a zajistit jejich ochranu před poškozením či zničením. Tato ochrana se vztahuje na všechny dřeviny rostoucí mimo les, včetně stromů, keřů a jejich společenstev.

V případě, že je nutné provést kácení dřevin, je nezbytné postupovat v souladu s platnou legislativou. Povolení ke kácení stromů vydává příslušný orgán ochrany přírody, kterým je zpravidla obecní úřad. Toto povolení je vyžadováno pro stromy s obvodem kmene větším než 80 centimetrů měřeným ve výšce 130 centimetrů nad zemí. Pro souvislé keřové porosty přesahující plochu 40 metrů čtverečních je rovněž nutné získat povolení.

Při podání žádosti o povolení ke kácení je třeba uvést závažné důvody, proč by mělo být kácení povoleno. Mezi tyto důvody může patřit špatný zdravotní stav stromu, ohrožení bezpečnosti osob či majetku, nebo nevyhnutelné stavební úpravy. Orgán ochrany přírody posuzuje každou žádost individuálně a zohledňuje funkční a estetický význam dřevin v daném místě.

V rámci ochrany dřevin je zakázáno poškozovat a ničit dřeviny způsobem, který by vedl k jejich úhynu. To zahrnuje například poškozování kořenového systému při výkopových pracích, mechanické poškozování kmenů, nevhodné ořezy či aplikaci škodlivých látek. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně dřevin při stavební činnosti, kdy musí být stromy chráněny před poškozením pomocí vhodných ochranných konstrukcí.

Vlastníci pozemků jsou povinni zajistit pravidelnou péči o dřeviny, která zahrnuje především zdravotní a výchovné řezy, odstraňování suchých a nemocných větví, a v případě potřeby také bezpečnostní řezy. Tato péče musí být prováděna odborně způsobilými osobami, aby nedošlo k nevratnému poškození dřevin.

Za porušení předpisů o ochraně dřevin hrozí vysoké pokuty, které mohou dosáhnout až několika set tisíc korun. V případě neoprávněného kácení může být vlastníkovi nebo původci škody uložena povinnost provést náhradní výsadbu, včetně následné péče o vysazené dřeviny po dobu několika let.

Při plánování jakýchkoliv zásahů do dřevin je vždy vhodné konzultovat zamýšlené kroky s příslušným orgánem ochrany přírody, který může poskytnout odborné poradenství a pomoci s přípravou potřebné dokumentace. Tím lze předejít případným problémům a zajistit, že veškeré činnosti budou probíhat v souladu s platnou legislativou a s ohledem na zachování přírodních hodnot v dané lokalitě.