Nezapomenutelné filmy roku 1983: Zlatá éra světové kinematografie

Nejúspěšnější filmy roku v kinech

V roce 1983 dominovaly kinům po celém světě především americké velkorozpočtové produkce, které stanovily nové rekordy v návštěvnosti. Absolutním vítězem roku se stal třetí díl ságy Hvězdné války s podtitulem Návrat Jediho, který celosvětově vydělal přes 475 milionů dolarů a potvrdil fenomenální úspěch celé série. Film režiséra Richarda Marquanda přilákal do kin miliony diváků dychtících vidět závěrečný souboj mezi Lukem Skywalkerem a Darth Vaderem.

Druhým nejúspěšnějším snímkem roku se stal Superman 3 s Christopherem Reevem v hlavní roli, který navzdory smíšeným kritickým ohlasům dokázal přitáhnout značnou diváckou pozornost. Na třetím místě se umístila romantická komedie Flashdance, která se stala nečekaným hitem a kulturním fenoménem, významně ovlivňujícím tehdejší módní trendy a populární kulturu.

Výrazný úspěch zaznamenal také James Bond v podání Rogera Moora ve snímku Chobotnička, který potvrdil neutuchající zájem o bondovskou sérii. V první desítce nejúspěšnějších filmů roku se umístila i komedie Trading Places s Eddie Murphym a Danem Aykroydem, která vydělala přes 90 milionů dolarů jen v Severní Americe.

Mezi další komerčně úspěšné snímky patřil Scarface s Al Pacinem, který se postupně stal kultovním dílem, přestože při premiéře vyvolal kontroverze kvůli zobrazení násilí a drogové tematiky. Překvapivě dobře si vedla také rodinná komedie Mr. Mom s Michaelem Keatonem, která těžila z rostoucí popularity žánru rodinných komedií.

V mezinárodním měřítku zaznamenaly úspěch i některé neamerické produkce. Francouzský film La Boum 2 s Sophie Marceau se stal hitem v Evropě, zatímco japonský animovaný snímek Naušika z Větrného údolí režiséra Hajao Mijazakiho položil základy budoucího globálního úspěchu studia Ghibli.

V československých kinech dominovaly domácí produkce jako Slavnosti sněženek Jiřího Menzela a Jára Cimrman ležící, spící, které dokázaly přilákat statisíce diváků. Ze zahraničních filmů měly v československé distribuci největší úspěch sovětské snímky a vybrané západní produkce, které prošly schvalovacím procesem. Celkově rok 1983 představoval v kinematografii období, kdy se definitivně prosadily blockbustery jako dominantní forma filmové zábavy, což předznamenalo vývoj filmového průmyslu v následujících desetiletích.

Oscarový film Terms of Endearment

Film Terms of Endearment (Cena za něžnost) z roku 1983 se stal jedním z nejvýznamnějších snímků osmdesátých let. Toto dramatické dílo režiséra Jamese L. Brookse získalo neuvěřitelných pět Oscarů, včetně ocenění za nejlepší film, režii a adaptovaný scénář. V hlavních rolích excelují Shirley MacLaine jako Aurora Greenway a Debra Winger jako její dcera Emma. Film vypráví dojemný příběh o složitém vztahu mezi matkou a dcerou, který se vyvíjí v průběhu třiceti let.

Film 1983	Režisér	Žánr	Země původu
Scarface	Brian De Palma	Krimi drama	USA
Tři oříšky pro Popelku	Václav Vorlíček	Pohádka	Československo
Star Wars: Epizoda VI	Richard Marquand	Sci-fi	USA
Jára Cimrman ležící, spící	Ladislav Smoljak	Komedie	Československo

Terms of Endearment představuje mistrovské dílo, které dokonale kombinuje prvky dramatu a komedie. Příběh začíná v době, kdy Emma dospívá a její dominantní matka Aurora se snaží ovlivňovat každý aspekt jejího života. Když se Emma provdá za Flapa Horseyho (Jeff Daniels) proti vůli své matky, jejich vztah projde významnou zkouškou. Paralelně sledujeme Aurořin vlastní milostný příběh s bývalým astronautem a jejím sousedem Garrettem Breedlovem (Jack Nicholson).

Film se stal významným mezníkem roku 1983 a dodnes je považován za jeden z nejlepších melodramatických snímků všech dob. Výjimečné herecké výkony byly oceněny Oscary pro Shirley MacLaine a Jacka Nicholsona v kategoriích hlavní herečka a vedlejší herec. Debra Winger, která ztvárnila Emmu, byla také nominována na Oscara, což podtrhuje celkovou kvalitu hereckých výkonů ve filmu.

Snímek vyniká především svou schopností zachytit komplexnost lidských vztahů. Režisér James L. Brooks dokázal vytvořit příběh, který balancuje mezi humorem a tragédií, aniž by sklouzl do přehnaného sentimentu. Závěrečná část filmu, kdy Emma bojuje s rakovinou, patří k nejemocionálnějším scénám v historii kinematografie. Způsob, jakým film zobrazuje vyrovnávání se se smrtí a ztrátou, je neobyčejně působivý a autentický.

V kontextu filmů roku 1983 se Terms of Endearment výrazně odlišoval od ostatní produkce. Zatímco mnoho tehdejších filmů sázelo na akční scény nebo jednoduchou zábavu, tento snímek nabídl hluboký pohled do lidské duše a mezilidských vztahů. Komerční úspěch filmu dokázal, že i náročnější dramata mohou oslovit široké publikum.

Film se také vyznačuje vynikající kameramanskou prací Gordona Willise, která citlivě zachycuje jak intimní momenty mezi postavami, tak širší společenský kontext příběhu. Hudební doprovod Michaela Gora perfektně podtrhuje emocionální rozměr jednotlivých scén. Terms of Endearment se stal vzorem pro mnoho následujících dramat a dodnes inspiruje filmové tvůrce svým citlivým přístupem k zobrazování rodinných vztahů a životních zvratů.

Scarface s Al Pacinem v hlavní roli

Film Scarface z roku 1983 v režii Briana De Palmy představuje jeden z nejvýznamnějších gangsterských snímků všech dob. V hlavní roli exceluje Al Pacino jako Tony Montana, kubánský uprchlík, který se vypracuje na mocného drogového krále v Miami. Tento remake původního filmu z roku 1932 se stal kultovní klasikou a definoval žánr gangsterských filmů na další desetiletí.

Příběh sleduje vzestup a pád Tonyho Montany, který přichází do Spojených států během přistěhovalecké vlny Mariel boatlift v roce 1980. Pacino předvádí nezapomenutelný výkon, který se stal jedním z nejvýraznějších v jeho kariéře. Jeho ztvárnění bezohledného, ambiciózního a násilného gangstera je intenzivní a přesvědčivé. Montana postupně buduje své drogové impérium, přičemž se dostává do konfliktů s konkurenčními gangy a colombijskými kartely.

Film se vyznačuje výraznou vizuální stránkou, charakteristickou pro režiséra De Palmu. Ikonické scény, jako je střelba v hotelu Fontainebleau nebo závěrečná přestřelka v Montanově sídle, se zapsaly do filmové historie. Soundtrack od Giorgio Morodera perfektně vystihuje atmosféru Miami 80. let a dodává filmu specifický rytmus a náboj.

Scarface byl ve své době kontroverzní kvůli explicitnímu zobrazení násilí a drog. Původně získal rating X a musel být několikrát upravován, než dostal rating R. Přesto se stal komerčním úspěchem a postupem času získal kultovní status. Film ovlivnil populární kulturu, hip-hopovou scénu a stal se inspirací pro mnoho následujících kriminálních dramat.

Michelle Pfeifferová v roli Elviry Hancock předvedla jeden ze svých prvních významných výkonů. Její postava luxusní společnice, která se později stane Montanovou manželkou, představuje důležitý prvek v příběhu o morálním úpadku hlavního hrdiny. Steven Bauer jako Manny Ribera, Tonyho nejlepší přítel a pravá ruka, také výrazně přispěl k celkové kvalitě snímku.

Scénář Olivera Stonea mistrovsky zachycuje témata jako amerikanizace přistěhovalců, korupce amerického snu a destruktivní povaha bezbřehé ambice. Film také působivě zobrazuje proměnu Miami v průběhu drogového boomu 80. let. Technická stránka filmu, včetně kamery Johna A. Alonza, vytváří nezaměnitelnou atmosféru dekadence a násilí.

Scarface se stal vzorem pro mnoho následujících filmů o organizovaném zločinu a drogových kartelech. Jeho vliv lze pozorovat v nespočtu pozdějších děl, včetně videoher a televizních seriálů. Legendární repliky jako Say hello to my little friend! se staly součástí popkulturního slovníku a jsou citovány dodnes.

Film také nabízí zajímavý pohled na tehdejší politickou situaci, zejména vztahy mezi USA a Kubou, a zobrazuje složitou realitu kubánských uprchlíků v americké společnosti. Přestože je Scarface primárně gangsterským filmem, obsahuje i významnou sociální kritiku a komentář k tématu přistěhovalectví a amerického snu.

Star Wars. Epizoda VI - Návrat Jediho

Film Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho se stal v roce 1983 jedním z nejvýznamnějších filmových počinů nejen daného roku, ale celé filmové historie. Tento závěrečný díl původní trilogie režiséra Richarda Marquanda přinesl epické vyvrcholení příběhu Luke Skywalkera a jeho přátel v boji proti Galaktickému impériu. Film měl premiéru 25. května 1983 a okamžitě se stal kasovním trhákem, když jen v USA vydělal přes 252 milionů dolarů.

Návrat Jediho přinesl divákům dlouho očekávané rozuzlení vztahu mezi Lukem Skywalkerem a Darthem Vaderem, přičemž odhalení jejich rodinného pouta v předchozím díle bylo jen začátkem emotivního příběhu o vykoupení. Film se odehrává několik let po událostech z Epizody V a začíná záchrannou misí Hana Sola z paláce Jabby Hutta na Tatooine. Následně se děj přesouvá k závěrečnému střetnutí Povstalecké aliance s Impériem, které staví druhou, ještě mocnější Hvězdu smrti.

Technicky byl film na svou dobu revoluční, využíval nejmodernější speciální efekty společnosti Industrial Light & Magic. Trikové záběry vesmírných bitev a především závěrečná sekvence útoku na Hvězdu smrti patří dodnes k nejvýraznějším momentům sci-fi kinematografie. Kostýmy a masky nových postav, zejména různých mimozemských ras v Jabbově paláci, byly vytvoření s mimořádnou péčí a detailem.

Hudební doprovod Johna Williamse opět pozvedl film na vyšší úroveň. Jeho orchestrální skladby se staly ikonickými a neodmyslitelně patří k celé ságě. Především emotivní motivy během konfrontace Luke Skywalkera s Darthem Vaderem a císařem Palpatinem dokonale podtrhují dramatičnost těchto scén.

Film se také významně zapsal do popkulturní historie uvedením několika ikonických postav, jako jsou například Ewokové, primitivní, ale statečný národ z měsíce Endor, který pomohl Povstalcům v rozhodující bitvě. Přestože byli někteří fanoušci zpočátku skeptičtí k jejich zařazení do příběhu, časem se stali oblíbenými postavami, zejména mezi mladšími diváky.

Návrat Jediho také završil příběhový oblouk hlavních postav. Han Solo a princezna Leia konečně našli cestu k sobě, Luke Skywalker dokončil svou cestu Jediem a především Darth Vader se vrátil ke Světlé straně Síly, když obětoval svůj život pro záchranu svého syna. Tento emotivní moment, kdy Anakin Skywalker finally nachází vykoupení, patří k nejsilnějším scénám celé ságy.

Film získal řadu ocenění, včetně Oscara za speciální efekty, a stal se vzorem pro mnoho následujících sci-fi filmů. Jeho vliv na populární kulturu je patrný dodnes a mnohé jeho prvky jsou často citovány a parodovány v různých médiích. Návrat Jediho tak není jen důstojným zakončením původní trilogie, ale také významným milníkem ve vývoji filmového průmyslu a popkulturní ikonou, která inspiruje nové generace tvůrců i diváků.

Kultovní horor Christine podle Stephena Kinga

V roce 1983 se na filmová plátna dostal jeden z nejpozoruhodnějších hororových snímků, který vznikl podle předlohy slavného spisovatele Stephena Kinga. Film Christine režiséra Johna Carpentera vypráví příběh posedlého automobilu Plymouth Fury ročník 1958, který má vlastní vědomí a vraždí každého, kdo se pokusí narušit jeho vztah s majitelem.

Děj se odehrává v roce 1978, kdy středoškolský outsider Arnie Cunningham objeví starý, zrezivělý vůz na vrakovišti. Navzdory varování svého nejlepšího přítele Dennise se rozhodne auto koupit a postupně ho renovovat. Christine, jak automobil pojmenuje, se stává jeho posedlostí. S každou opravenou součástkou se Arnie mění - z neoblíbeného, nejistého mladíka se stává sebevědomý, ale také arogantní a agresivní člověk.

Film mistrovsky kombinuje nadpřirozené prvky s klasickým příběhem dospívání. Carpenter dokázal vytvořit z automobilu skutečnou filmovou postavu s vlastní osobností. Christine není jen obyčejným vraždícím strojem - je to žárlivá milenka, která si nárokuje Arnieho výhradně pro sebe. Scény, ve kterých se auto samo opravuje po kolizích nebo pronásleduje své oběti, patří k nezapomenutelným momentům hororového žánru.

Keith Gordon v roli Arnieho předvedl vynikající herecký výkon, když dokázal přesvědčivě ztvárnit postupnou proměnu své postavy. John Stockwell jako Dennis a Alexandra Paul v roli Leigh, Arnieho přítelkyně, vytvořili uvěřitelné charaktery, které se snaží svého kamaráda zachránit před destruktivním vlivem Christine.

Významnou roli ve filmu hraje také hudební doprovod. Carpenter, známý tím, že si často skládá hudbu ke svým filmům sám, tentokrát vsadil na rockové hity 50. let, které dokonale podtrhují atmosféru snímku a osobnost Christine. Písně jako Bad to the Bone od George Thorogooda se staly neodmyslitelnou součástí filmu.

Z technického hlediska je pozoruhodné, jak byly realizovány scény samohojení automobilu. Bylo použito několik identických vozů Plymouth Fury a pomocí hydraulických systémů a zpětného přehrávání záběrů byly vytvořeny iluze auta, které se samo opravuje. Na svou dobu šlo o velmi působivé speciální efekty.

Film se stal kultovní klasikou a dodnes je považován za jednu z nejlepších adaptací Kingova díla. Přestože v době svého uvedení nebyl kasovním trhákem, získal si postupem času oddanou fanouškovskou základnu. Christine představuje dokonalou ukázku toho, jak lze spojit nadpřirozený horor s příběhem o dospívání, posedlosti a ztrátě nevinnosti. V kontextu filmové produkce roku 1983 se jednalo o jedinečný snímek, který se vymykal běžné hororové produkci své doby.

Risky Business. Tom Cruise prorazil

Film Risky Business z roku 1983 se stal přelomovým dílem v kariéře Toma Cruise, který zde ztvárnil hlavní roli středoškolského studenta Joela Goodsena. Tento snímek režiséra Paula Brickmana představil tehdy jednadvacetiletého Cruise jako novou hollywoodskou hvězdu a definitivně odstartoval jeho cestu ke slávě. Příběh vypráví o mladém muži z bohaté rodiny, který během nepřítomnosti rodičů promění jejich luxusní dům v nevěstinec.

Risky Business dokonale zachytil atmosféru osmdesátých let - období reaganomiky, yuppies a hédonistického životního stylu. Cruise zde předvedl svůj ikonický tanec v košili a spodním prádle na píseň Old Time Rock and Roll od Boba Segera, která se stala jednou z nejpamátnějších scén filmové historie. Film získal pozitivní kritiky především díky své satirické povaze a komentáři k tehdejší americké společnosti posedlé materialismem a úspěchem.

Snímek se natáčel převážně v Chicagu a jeho předměstích, přičemž rozpočet činil pouhých 6,2 milionu dolarů. V kinech však film vydělal přes 63 milionů dolarů, což z něj udělalo jeden z největších hitů roku 1983. Vedle Cruise zazářila v filmu také Rebecca De Mornay v roli prostitutky Lany, se kterou Joel naváže romantický vztah. Jejich chemie na plátně byla natolik přesvědčivá, že se dvojice krátce scházela i v reálném životě.

Paul Brickman napsal scénář již v roce 1980, ale studia se zdráhala film natočit kvůli kontroverznímu tématu. Nakonec se produkce ujalo studio Geffen Film Company. Režisér trval na obsazení neznámého herce do hlavní role, aby film působil autentičtěji. Cruise, který měl za sebou pouze menší role ve filmech jako Nekonečná láska či Outsideři, byl vybrán z více než dvou tisíc uchazečů.

Soundtrack filmu významně přispěl k jeho úspěchu, zejména instrumentální skladba Love on a Real Train od skupiny Tangerine Dream se stala kultovní. Film ovlivnil řadu následujících teenagerských komedií, ale zachoval si svou jedinečnost díky temnějšímu podtónu a společenské kritice. Risky Business představoval dokonalou kombinaci komedie, dramatu a coming-of-age příběhu, což z něj učinilo jeden z nejvýznamnějších filmů osmdesátých let.

Pro Toma Cruise znamenal tento film zásadní průlom - následovaly role v Top Gun, Barva peněz a Rain Man, které z něj udělaly jednu z nejvýraznějších hvězd Hollywoodu. Risky Business však zůstává významným milníkem jeho kariéry, který ukázal jeho schopnost nést celý film na svých bedrech a přesvědčivě ztvárnit komplexní charakter balancující mezi nevinností a morální zkažeností.

Když se díváš na filmy z roku 1983, pochopíš, že to byla doba, kdy se sny stávaly skutečností a skutečnost se měnila ve sny

Květoslav Hruška

James Bond ve filmu Chobotnička

Film Chobotnička z roku 1983 představuje třináctý díl série o agentovi 007, ve kterém se Roger Moore již pošesté zhostil role Jamese Bonda. Tento akční špionážní snímek režírovaný Johnem Glenem přinesl divákům mix klasických bondovských prvků s realističtějším pojetím studené války. Děj se odehrává především v Východním Berlíně a Indii, kde Bond vyšetřuje vraždu svého kolegy agenta 009.

Příběh začíná, když agent 009 umírá v Východním Berlíně poté, co se pokusil propašovat na Západ vzácné Fabergého vejce. Bond následně objevuje, že se jedná o součást rozsáhlého plánu afghánského prince Karima, který spolupracuje se sovětským generálem Orlovem. Orlov plánuje využít jaderné zbraně k rozpoutání konfliktu v Evropě, což by umožnilo Sovětskému svazu převzít kontrolu nad kontinentem.

Ve filmu exceluje Maud Adamsová v roli Octopussy, charismatické pašeračky šperků a vůdkyně ženského cirkusu, která se stává Bondovou spojenkyní. Její postava představuje jednu z nejkomplexnějších bondgirls v historii série, balancující mezi zákonností a zločinem. Zajímavostí je, že Adamsová se již dříve objevila v bondovce Muž se zlatou zbraní, ale v jiné roli.

Film se vyznačuje působivými akčními sekvencemi, včetně napínavé honičky po kolejích v Německu a dramatického finále na maharádžově paláci. Zvláště působivá je scéna, kdy Bond pronásleduje letadlo na koni, následně se dostává na jeho křídlo a snaží se zneškodnit atomovou bombu. Tyto momenty byly na svou dobu technicky velmi náročné a dodnes působí přesvědčivě.

Chobotnička se od ostatních bondovek odlišuje temnějším tónem a větším důrazem na realistické vykreslení studenoválečné špionáže. Přesto si zachovává typický bondovský humor a šarm, který Roger Moore do role vnesl. Film také vyniká exotickými lokacemi v Indii, které dodávají příběhu jedinečnou atmosféru a vizuální působivost.

Hudbu k filmu složil John Barry, který vytvořil působivý soundtrack kombinující klasické bondovské motivy s orientálními prvky. Úvodní píseň All Time High v podání Rity Coolidgeové se stala jedním z nezapomenutelných bondovských hitů osmdesátých let.

Film byl v době svého uvedení komerčně úspěšný a vydělal celosvětově přes 187 milionů dolarů. Kritika ocenila především Mooreův výkon a komplexnější zápletku, která se vyhýbala přehnanému využívání high-tech gadgetů typických pro předchozí bondovky. Chobotnička tak představuje jeden z vrcholů Mooreovy éry v roli Jamese Bonda a zůstává oblíbeným dílem série mezi fanoušky.

Trading Places s Eddie Murphym

Film Trading Places s Eddie Murphym patří mezi nejvýznamnější komedie roku 1983 a představuje jeden z vrcholů komediální tvorby osmdesátých let. Snímek režiséra Johna Landise vypráví příběh dvou mužů z naprosto odlišných společenských vrstev, jejichž osudy se protnou díky sázce dvou bohatých bratrů. Eddie Murphy zde ztvárnil roli pouličního podvodníka Billyho Raye Valentina, zatímco Dan Aykroyd se představil jako úspěšný burzovní makléř Louis Winthorpe III.

Děj se odehrává ve vánoční Filadelfii, kde bratři Randolph a Mortimer Dukeovi experimentují s teorií příroda versus výchova. Rozhodnou se vyměnit životy svých dvou pokusných králíků - privilegovaného makléře a chudého pouličního podvodníka. Film brilantně zobrazuje sociální nerovnost a předsudky americké společnosti počátku osmdesátých let, přičemž využívá prvky situační komedie i sofistikovaného humoru.

Trading Places představoval pro Eddieho Murphyho teprve druhý celovečerní film v jeho kariéře po úspěšném debutu v 48 hodinách. Jeho výkon v roli Billyho Raye definitivně potvrdil jeho status vycházející hollywoodské hvězdy. Murphy dokázal svojí postavě vtisknout jak komediální lehkost, tak překvapivou dramatickou hloubku. Film se stal jedním z komerčně nejúspěšnějších snímků roku 1983 a dodnes je považován za jednu z nejlepších komediálních rolí Eddieho Murphyho.

Snímek vyniká nejen skvělými hereckými výkony, ale také precizním scénářem, který dokáže udržet pozornost diváků po celou dobu filmu. Zajímavostí je, že mnoho scén z prostředí komoditní burzy bylo natočeno přímo v reálném prostředí filadelfské burzy. Tvůrci věnovali mimořádnou pozornost detailům fungování finančních trhů, což dodává filmu na věrohodnosti i po letech.

Vedle Murphyho a Aykroyda exceluje ve filmu také Jamie Lee Curtis v roli prostitutky Ophélie, která pomáhá oběma hlavním hrdinům. Její postava přináší do děje další rozměr a prohlubuje sociální témata, která film zpracovává. Trading Places získal několik nominací na prestižní filmové ceny včetně Oscara za nejlepší hudbu. Hudební doprovod Elmera Bernsteina perfektně podtrhuje jak komediální, tak dramatické momenty příběhu.

Film se stal inspirací pro mnoho pozdějších komedií a jeho vliv lze spatřovat v řadě snímků zabývajících se tématikou sociální mobility a třídních rozdílů. V kontextu filmové produkce roku 1983 představoval Trading Places osvěžující kombinaci inteligentní komedie s prvky sociální satiry, která si získala jak přízeň kritiků, tak široké divácké publikum.

Flashdance. Taneční film roku

Film Flashdance se stal v roce 1983 naprostým kulturním fenoménem, který změnil nejen taneční scénu, ale i módní průmysl. Hlavní hrdinka Alex Owens, ztvárněná Jennifer Beals, představuje mladou svářečku, která po nocích vystupuje jako tanečnice v pittsburském baru. Její sen stát se profesionální baletkou se postupně prolíná s realitou těžké práce a osobních vztahů.

Režisér Adrian Lyne vytvořil snímek, který perfektně zachytil ducha osmdesátých let. Ikonické taneční scény, včetně legendárního finále před komisí baletní konzervatoře, se staly vzorem pro mnoho následujících tanečních filmů. Výrazný vizuální styl, charakteristický použitím kouře, protisvětla a dynamických střihů, definoval estetiku celé dekády.

Soundtrack filmu se stal jedním z nejprodávanějších alb roku 1983. Písně jako What a Feeling od Irene Cara a Maniac od Michaela Sembella získaly nominace na Oscara, přičemž What a Feeling prestižní ocenění skutečně získala. Hudební složka filmu dokonale vystihuje energii a emocionální náboj příběhu.

Kostýmy z filmu, zejména roztrhané mikiny spadající z ramene, odstartovaly celosvětový módní trend. Mladé ženy po celém světě začaly napodobovat styl Alex Owens, což vedlo k revoluci v módním průmyslu. Taneční oblečení se poprvé stalo běžnou součástí každodenního šatníku.

Film vyniká také svým sociálním podtextem. Zobrazuje mladou ženu z dělnické třídy, která se snaží prolomit společenské bariéry a dosáhnout svého snu navzdory předsudkům a překážkám. Téma osobní emancipace a překonávání společenských omezení rezonuje s diváky dodnes.

Choreografie ve filmu kombinuje prvky klasického baletu, moderního tance a pouličního stylu, což bylo na svou dobu velmi progresivní. Marine Jahan, která byla dublérkou Jennifer Beals pro většinu tanečních scén, vytvořila nezapomenutelné taneční sekvence, které inspirovaly celou generaci tanečníků.

Komerční úspěch filmu předčil veškerá očekávání. Při rozpočtu 7 milionů dolarů vydělal celosvětově přes 200 milionů dolarů, což z něj učinilo jeden z nejúspěšnějších filmů roku 1983. Kritici ocenili především originální spojení průmyslového prostředí Pittsburghu s uměleckým světem tance.

Film se stal také důležitým milníkem v zobrazování žen v hollywoodských filmech. Alex Owens představuje silnou, nezávislou hrdinku, která si jde za svým cílem bez ohledu na očekávání společnosti. Tento aspekt filmu významně přispěl k jeho dlouhodobému kulturnímu významu a vlivu na následující generace filmařů a umělců.

Superman III s Christopherem Reevem

Film Superman III s Christopherem Reevem v hlavní roli měl premiéru v roce 1983 a představoval třetí díl populární filmové série o nejslavnějším komiksovém hrdinovi. Richard Lester, který režíroval již předchozí díl, se ujal režie i tentokrát a přinesl do příběhu výrazně lehčí a komediálnější tón než v předchozích částech. Film se odehrává v době, kdy Clark Kent navštěvuje své rodné město Smallville na třídní sraz, kde se znovu setkává se svou dávnou láskou Lanou Lang v podání Annette O'Toole.

Hlavní zápornou postavou filmu je Ross Webster, ztvárněný Robertem Vaughnem, mocný průmyslový magnát, který se snaží ovládnout světový trh s ropou a kávou. K dosažení svých cílů využívá služeb geniálního, ale sociálně nepřizpůsobivého programátora Guse Gormana, kterého hraje Richard Pryor. Gorman vytvoří syntetický kryptonit, který způsobí, že se Superman rozdělí na dvě osobnosti - dobrou a zlou.

Film se významně liší od předchozích dílů série především svým tónem a zpracováním. Zatímco první dva díly byly více dramatické a vážné, Superman III se více zaměřuje na komediální prvky, což bylo v době uvedení filmu předmětem kritiky. Přesto film nabízí několik působivých akčních sekvencí, včetně známé scény, kde Superman bojuje sám se sebou v automobilové šrotovně.

Christopher Reeve opět předvedl vynikající herecký výkon, zejména při ztvárnění dvou protichůdných osobností Supermana. Jeho schopnost přepínat mezi dobrou a zlou verzí superhrdiny ukázala jeho hereckou všestrannost. Film také představil nové speciální efekty, které byly na svou dobu průkopnické, včetně počítačových sekvencí, které byly v roce 1983 považovány za revoluční.

Rozpočet filmu činil přibližně 39 milionů dolarů, což bylo na tehdejší dobu značné množství peněz. Navzdory smíšeným reakcím kritiky film vydělal celosvětově přes 59 milionů dolarů, což sice představovalo pokles oproti předchozím dílům, ale stále to byl solidní finanční výsledek. Zajímavostí je, že původně měla ve filmu vystupovat i Lois Lane, ale Margot Kidder se objevila pouze v krátké cameo roli na začátku filmu, údajně kvůli neshodám s producenty.

Film také představil nové technologické prvky jako součást zápletky, včetně tehdy moderních počítačových systémů a umělé inteligence, což reflektovalo rostoucí význam počítačové technologie v 80. letech. Hudbu k filmu složil Giorgio Moroder, který nahradil Johna Williamse, a přinesl modernější, syntezátorový zvuk, který byl charakteristický pro filmovou hudbu 80. let.