Olivovník na vaší zahradě: Kompletní průvodce pěstováním

Výběr vhodné odrůdy olivovníku pro pěstování

Pěstování olivovníku u nás není žádná věda, když víte, do čeho jdete. Klíčem k úspěchu je především správný výběr odrůdy, která si poradí s naším nevyzpytatelným počasím.

Znáte to - na zahradě byste rádi něco netradičního, ale nechcete každou zimu trpět obavami. Proto sáhněte po osvědčených odrůdách jako Leccino, Pendolino nebo Frantoio. Tyhle šikovné rostlinky přežijí i pořádný mrazík kolem -15°C, což u nás občas potřebují. Leccino je particularly odolný parťák - jeho tmavě fialové plody vám navíc odmění výborným olejem.

Než se do pěstování pustíte, zamyslete se nad pár praktickými věcmi. Máte na zahradě místo jen pro jeden strom? Pak je lepší vsadit na samosprašnou odrůdu jako Frantoio. Pendolino sice rodí krásně, ale potřebuje kamaráda na opylení.

Další věc, co musíte promyslet, je velikost dospělého stromu. Některé olivovníky se pořádně roztáhnou, což není ideální, když je chcete pěstovat v květináči nebo máte menší zahrádku. Pro takové případy existují šikovné zakrslé odrůdy.

Timing je taky důležitý. V našem podnebí se vyplatí vybrat odrůdy, které dozrávají dřív - než přijdou podzimní plískanice. Pozdní odrůdy jako Ascolana sice mají nádherné velké plody, ale u nás by se mohly trápit.

Jestli s olivovníky začínáte, nebojte se zeptat zkušenějších pěstitelů nebo zajít do specializovaného zahradnictví. Jejich praktické rady jsou k nezaplacení. A když už budete vybírat rostlinku, koukejte po zdravých jedincích, ideálně už zvyklých na naše podmínky.

I sebelepší odrůda potřebuje správnou péči. Dopřejte jí sluníčko, vzdušnou půdu a pravidelnou zálivku. V zimě nezapomeňte na teplý kabátek, zvlášť u mladých stromků. S láskou a péčí vám olivovník určitě udělá radost, i když nežijeme ve Středomoří.

Nároky na světlo a teplotu

Olivovník - to je kousek Středomoří přímo u vás doma! Tahle nádherná rostlina zbožňuje sluníčko a teplo, bez kterého se prostě neobejde. Potřebuje si užít aspoň šest hodin denně přímého slunce, takže jižní okno nebo terasa jsou pro ni jako stvořené.

V létě si můžete dopřát pravou středomořskou atmosféru - váš olivovník bude šťastný venku na balkoně nebo terase. Nejlépe se mu daří při teplotách mezi 15 a 25 stupni, což je u nás v létě ideální. Ale pozor, jakmile se začne ochlazovat, musíte mu najít teplý domov uvnitř.

Zima je pro olivovník největší výzvou. Sice zvládne i krátký pokles teplot k nule, ale dlouhodobý mráz by ho zničil. Proto ho před prvními mrazíky přestěhujte do světlé, ale chladnější místnosti. Teplota mezi 5 až 10 stupni je pro zimní odpočinek akorát.

V parném létě ocení jemné mlžení listů - je to jako osvěžující sprcha v horkém dni. Průvan nemá rád stejně jako my, takže ho před silným větrem chraňte. Na balkoně mu klidně vytvořte závětří, aby se mu lépe dařilo.

Přechod ze zahrady dovnitř musí být postupný, stejně jako když my si zvykáme na změnu počasí. Začněte ho stěhovat, než noční teploty klesnou pod 5 stupňů. V zimě ho zalévejte míň, ale nikdy ho nenechte úplně na suchu.

Na jaře, když už nehrozí mrazíky, může olivovník zase ven. Dejte mu čas si zvyknout - první týden ho nechte venku jen pár hodin denně a postupně prodlužujte, než se zabydlí natrvalo. Je to jako když my po zimě pomalu vylézáme na sluníčko - všechno chce svůj čas.

Správná půda a výživa rostliny

Olivovník si žádá svou péči, ale s trochou lásky a správným přístupem vám tu krásu mediteránu přinese přímo domů. Klíčem k úspěchu je lehká, vzdušná půda s pH mezi 6,5 a 7,5. Namíchejte si směs běžné zahradnické zeminy, písku a perlitu - stačí v poměru dva díly zeminy na jeden díl ostatních složek. Těžká, podmáčená půda? To je pro olivovník hotová katastrofa.

Když přijde na výživu, je to jako s námi - v létě máme větší apetit než v zimě. Od března do září dopřejte stromu pravidelnou dávku živin každé dva až tři týdny. Střídejte přírodní výživu, třeba domácí kopřivový výluh, s klasickými hnojivy. Nejlépe zabírá směs NPK v poměru 6:6:8 - olivovník si na téhle výživové vlně přímo lebedí.

S vodou to nepřehánějte - olivovník není žádný vodník. Mezi zálivkami nechte substrát lehce proschnout, ale pozor, úplné vyschnutí by mu na kráse nepřidalo. Zlaté pravidlo zní: raději méně než více. Představte si to jako středomořské podmínky - tam také neprší každý den.

Co pár let potřebuje olivovník nový domov - větší květináč s čerstvou zeminou. Při stěhování buďte něžní, kořeny jsou citlivé na hrubé zacházení. Nový substrát připravte jako nadýchanou peřinu - provzdušněný a s mírnou vlhkostí. Po přesazení dopřejte rostlině pár dní odpočinku v polostínu, ať se může v klidu zabydlet.

Sledujte, jak vám olivovník prospívá - hnědé nebo žluté listy jsou jeho způsob, jak říct, že něco není v pořádku. Možná dostává příliš mnoho, nebo naopak málo živin. V zimě dejte hnojení pauzu, strom si potřebuje odpočinout stejně jako my.

Zálivka a vlhkost vzduchu

Péče o olivovník není žádná věda, ale chce to vědět, jak na to. Klíčem k úspěchu je především správná zálivka. Víte, jak je to s těmi středomořskými krásami - mají rády slunce a teplo, ale s vodou to nesmíme přehánět.

Představte si, že váš olivovník je jako typický Středomořan - v létě potřebuje pravidelně napít, ale nechce se vyloženě brodit ve vodě. Nejlepší je počkat, až vrchní vrstva zeminy trochu proschne. V zimě pak stačí jen občasné zvlhčení, aby rostlina nestrádala.

Co se týče substrátu, myslete na to, že olivovník nesnáší mokré nohy. Potřebuje zeminu, která dobře propouští vodu - podobně jako půda někde na řeckých svazích. Důležitý je také květináč s dostatečným množstvím děr na dně. Osvědčený trik je nasypat na dno misky pod květináčem keramzit - vytvoří to příjemné mikroklima, aniž by se kořeny topily ve vodě.

Možná vás překvapí, že olivovník není žádná fajnovka na vzdušnou vlhkost. Když v zimě topíte a vzduch je suchý jak na Sahaře, stačí občas porosit listy vlažnou vodou. Jen pozor - nedělejte to, když na rostlinu praží slunce, jinak by mohla vypadat jak po návštěvě solária!

V létě, když je olivovník venku, se řiďte selským rozumem. Během vedra potřebuje více vody, při deštích naopak hlídejte, aby nestál v louži. Když uvidíte svěšené nebo zkroucené listy, je to jasný signál, že má žízeň. V takovém případě dejte celému květináči pořádnou koupel - ponořte ho asi na čtvrt hodiny do vody.

K zálivce používejte vodu pokojové teploty - žádnou ledovou sprchu, to by váš středomořský kamarád nemusel rozdýchat. V období růstu můžete přidat trochu hnojiva pro středomořské rostliny, ale nepřehánějte to - i tady platí, že méně je někdy více.

Olivovník potřebuje slunce, teplo a trpělivost. Zasaďte ho do propustné půdy, chraňte před mrazem a dopřejte mu dostatek vody. Odměnou vám budou stříbřité listy a časem i plody, které jsou darem přírody.

Květoslav Zahradník

Přesazování a velikost květináče

Máte doma olivovník a přemýšlíte, jak na jeho přesazování? Pojďme si to spolu projít, jako když radím kamarádce přes plot.

Mladé olivovníky potřebují nový domov každé jaro, ty starší to zvládnou i jednou za dva až tři roky. Není to žádná věda - stačí vybrat květináč jen o fous větší než ten současný, řekněme o 2-3 centimetry. Víte, jak to je s botami - když jsou moc velké, také se v nich špatně chodí.

Srdce každého zdravého olivovníku bije v hlubokém květináči s pořádnou drenáží. Můžete sáhnout po klasické keramice, která drží stabilně jako stará almara, nebo po lehčím plastu - záleží jen na vás a vašich zádech. Terakota je taky fajn volba, dýchá jako bavlněné tričko.

Den před velkým stěhováním rostlinku pořádně zalijte - je to jako když chcete přesunout dort z jednoho talíře na druhý, když je lehce navlhčený, jde to lépe. Kořínky prohlédněte jako maminka když kontroluje dětem kolena po pádu - co je poškozené, to šetrně odstřihněte.

Na míchání nového substrátu použijte osvědčený recept: dvě hrsti zahradnické zeminy, jedna hrst perlitu a jedna písku. Je to jako když pečete - správný poměr ingrediencí dělá zázraky.

Po přesazení dejte olivovníku čas na aklimatizaci. První dva týdny to s vodou moc nepřehánějte, ať si zvykne na nové bydlení. Je to jako když se nastěhujete do nového bytu - taky potřebujete čas, než si zvyknete.

Větší olivovníky jsou jako staří páni - potřebují svoje pohodlí. Pořiďte jim proto květináč s kolečky nebo šikovný podstavec. Až přijde čas na zimní stěhování dovnitř, budete za to rádi.

Tvarování a řez olivovníku

Péče o olivovník není žádná věda, ale chce to trochu citu a správné načasování. Nejlepší je pustit se do prořezávání na konci zimy nebo když se začíná probouzet jaro - to je doba, kdy se strom chystá na novou sezónu.

Parametr	Pěstování olivovníku
Optimální teplota	15-25°C
Zálivka v létě	2-3x týdně
Zálivka v zimě	1x týdně
Přezimování	5-10°C
Hnojení	1x měsíčně
Substrát	Propustný, pH 6.5-7.5
Světlo	Přímé slunce
Řez	Časné jaro

Představte si olivovník jako vázu plnou květin - přesně takový tvar bychom měli vytvořit. Vzduch a sluníčko pak můžou volně proudit celou korunou. Nejdřív se zbavíme všeho, co tam nemá co dělat - suchých větviček, nemocných výhonů a těch, co rostou jak jim napadne, hlavně dovnitř koruny.

U mladých stromků vlastně děláme něco jako kostru - necháme jen 3-4 hlavní větve, ze kterých pak všechno vyroste. Je to jako když stavíte dům - základy musí být pevné. Ale pozor, nikdy neodstraňujte víc než třetinu zelených větví, jinak by byl strom zbytečně oslabený.

Každý řez musí být čistý, jako když krájíte nožem. Větší rány ošetřete balzámem - je to jako když dáte na odřeninu náplast. A ty vlky - víte, ty bujné výhonky přímo z kmene - ty musí pryč. Stejně tak hlídejte výhony od země, ty jsou jako plevele na záhonku.

V létě můžete zaštipovat mladé výhonky - je to jako když zastřiháváte živý plot. Zvlášť důležité je to u olivovníků v květináčích, kde není moc místa na rozrůstání.

A ještě něco - olivy rostou hlavně na loňských větvičkách, takže když chcete bohatou úrodu, musíte myslet dopředu. Je to jako s vinnou révou - správný řez znamená víc plodů.

Když je strom zanedbaný, nesnažte se ho spravit najednou. Je to jako s hubnutím - postupně a s rozumem dosáhnete lepších výsledků než radikální dietou. Dejte mu čas, ať se s každou změnou srovná.

Ochrana před škůdci a nemocemi

Kdo by si pomyslel, že takový krásný strom jako olivovník může mít tolik nepřátel? Největším škůdcem je bezpochyby ta potvora olivová moucha, která si ráda pochutná na plodech a dokáže nám pěkně zavařit. Představte si, že jednoho rána přijdete na zahradu a vidíte, jak vám olivy padají na zem jedna za druhou - to je její práce!

Naši zelení přátelé se potýkají i s červci a puklicemi, těmi malými otravnými breberkami, co se schovávají pod listy a cucají z nich život. Když je objevíte, nečekejte - je čas vytáhnout do boje! Nejlepší je zaútočit, když jsou nejvíc při chuti, tedy aktivní.

To pravé drama ale přichází s verticiliovým vadnutím. To je jako když se vám do domu nastěhuje nezvaný host - houba, která postupně ničí celý strom od kořenů až po špičku. Větve žloutnou, usychají a bez rychlého zásahu můžete o svůj strom přijít.

Další potížista je paveza olivová - ta vám udělá z listů hotovou uměleckou galerii skvrn, jen by to chtělo jiný žánr. Strom potřebuje dýchat, tak mu dopřejte vzdušnou korunu pravidelným průklestem.

Oči na stopkách musíte mít celý rok. Je to jako s vlastním zdravím - čím dřív problém odhalíte, tím lépe se řeší. A v zimě? To je kapitola sama pro sebe. Zabalte své mladé olivovníky do zimního kabátu z netkané textilie - budou vám za to vděčné.

Chemie by měla být až poslední možností. Vsaďte raději na přírodní metody ochrany - vaše zahrada i životní prostředí vám poděkují. Vždyť není nic lepšího než zdravý strom plný šťavnatých oliv, vypěstovaný s láskou a v souladu s přírodou.

Přezimování a ochrana v chladném období

Olivovník je sice typicky středomořská kráska, ale s trochou péče může skvěle prospívat i u nás doma. Klíčové je nenechat první mrazíky vaši rostlinu překvapit - jakmile teploty v noci začnou klesat pod 5 stupňů, je nejvyšší čas na stěhování. Ideální útočiště? Světlá veranda nebo třeba nevytápěná chodba, kde se teplota drží mezi 5 až 10 stupni.

V zimě platí pravidlo méně je více. Zálivku radikálně omezíme, ale nesmíme na ni úplně zapomenout. Stačí zalít jednou za 2-3 týdny, a to jen když je zemina na povrchu opravdu suchá. Přelití je v zimě hotová katastrofa - mokré kořeny v chladu rychle podléhají hnilobě. Fígl s miskou plnou keramzitu pod květináčem vám pomůže s odvětráváním přebytečné vody.

I v zimě potřebuje olivovník pořádnou dávku světla. Nejšťastnější bude u jižního nebo západního okna. Nemáte doma dostatečně světlý kout? Pořiďte si LED pěstební osvětlení - vaše rostlina vám bude vděčná.

Během zimy je potřeba mít oči na stopkách. Svilušky a puklice si často najdou cestu k rostlinám právě v suchém vzduchu našich bytů. Proto není od věci před zimou preventivně ošetřit rostlinu vhodným přípravkem proti škůdcům. Občasné otření listů vlhkým hadříkem není jen kosmetická záležitost - pomáhá rostlině lépe dýchat.

Když se na jaře oteplí, nespěchejte s přesunem ven. Dejte olivovníku čas na aklimatizaci - začněte s krátkými pobyty venku a postupně je prodlužujte. Ze stínu ho pomalu stěhujte na sluníčko, až najdete ideální místo chráněné před větrem.

Zimní kabátek z bublinkové fólie nebo juty ochrání kořeny před chladem. Větší rostliny můžete zabalit do speciální zimní textilie. Nezapomeňte postavit nádobu na dřevěné špalíky nebo polystyren - studená zem by mohla kořenům pěkně zavařit.

Množení a rozmnožování olivovníku

Když se rozhodnete pro pěstování olivovníku, máte před sebou několik zajímavých možností, jak na to. Nejjednodušší cestou je řízkování - stačí v létě ustřihnout mladé, zdravé výhonky dlouhé asi tak 15 centimetrů. Představte si to jako přípravu malých zelených vojáčků, kteří se chystají zapustit kořeny a vyrůst v krásné stromy.

Nejlepší výsledky získáte, když řízky zasadíte do směsi rašeliny a písku ve stejném poměru. Je to jako připravit jim měkoučkou postýlku, ve které se jim bude dobře dařit. Teplota kolem 23°C je pro ně tak akorát - podobně jako my máme rádi příjemně vytopený byt.

Pokud se cítíte na větší zahradnické dobrodružství, můžete zkusit očkování nebo roubování. To je už taková malá rostlinná chirurgie, kde spojujete dvě rostliny v jednu. Nejlépe se to daří na jaře, když se příroda probouzí a všechno roste jako o závod.

U starších olivovníků se někdy tvoří odkopky - takové malé rostlinky u paty stromu. Nejlepší čas na jejich oddělení je na jaře nebo na podzim, když je půda příjemně vlhká. Je to jako když se děti odstěhují od rodičů - musí už mít vlastní kořeny, aby se jim dařilo.

Pro trpělivé pěstitele tu máme i možnost výsevu ze semínek. Musíte je nejdřív nechat prospat v chladu, pak je zasejete do lehkého substrátu při teplotě kolem 20°C. Je to jako čekání na vánoční dárek - trvá to dlouho, ale radost pak stojí za to.

Péče o mladé olivovníčky vyžaduje cit a pozornost. Jsou citlivé jako malé děti - nesmí být ani moc mokro, ani sucho. Trocha hnojiva jim pomůže v růstu, ale všeho s mírou. Za vaši péči se vám odmění zdravým růstem a časem možná i vlastními olivami.

Sklizeň a zpracování plodů

Sklizeň oliv je skutečné umění, které se předává z generace na generaci. Každý podzim, když listí začíná zlátnou, nastává ten správný čas vyrazit mezi olivovníky. Představte si tu vůni středomořského vzduchu, když stojíte pod stromem plným zralých plodů.

Nejde jen o to olivy otrhat - je to spíš jako tanec mezi větvemi. Každý pohyb musí být promyšlený a jemný. Když vidíte ty krásné plody, máte chuť je prostě serval, ale to by byla velká chyba. Zelené bereme dřív, černé necháváme dozrát - každá má svůj čas.

To, co dělá olivy tak výjimečné, je právě způsob jejich zpracování. Kdo někdy ochutnal čerstvou olivu přímo ze stromu, ví, že je pekelně hořká. Teprve po naložení do slaného nálevu se z ní stane ta lahodná pochoutka, kterou všichni známe. Je to jako kouzlo - z něčeho nepoživatelného vznikne během pár týdnů hotový poklad.

Výroba oleje, to je kapitola sama pro sebe. Když vejdete do tradiční lisovny, první, co vás praští do nosu, je ta charakteristická vůně. Olivy se musí zpracovat rychle, dokud jsou čerstvé. Žádné otálení, žádné čekání - tady jde o každou hodinu.

Skladování je pak třešničkou na dortu. Olivový olej je jako dobré víno - potřebuje tmu, klid a správnou teplotu. Dejte ho na parapet na slunce a můžete se s ním rozloučit. Naopak v tmavé lahvi, někde v chládku, vám vydrží jako poklad.

A co teprve domácí nakládání! Pár snítek rozmarýnu, stroužek česneku, kolečko citronu - a máte něco, co vám žádný obchod nenabídne. Je to jako malá alchymie ve vaší kuchyni. Jen pozor na čistotu nádob - tady není prostor pro improvizaci.