IMAGE CZ s.r.o.

V poslední době se setkáváme se striktními požadavky na digitální vstup u data/video projektoru. Uživatelé v podstatě moc nevědí, proč by ho chtěli, ale reklama nese své ovoce. Původně mělo dané rozhraní odstranit převod digitálního signálu uvnitř počítače na analogový (D/A) a v počítačovém LCD monitoru zpětný převod na digitální (A/D). Obraz ve vyšších rozlišeních je opravdu čistší a ostřejší, to je fakt. Jenže u projektoru je přínos pro dnešní nejobvyklejší rozlišení 1024 x 768 bodů diskutabilní, on totiž projektor si dokáže pomocí vlastní elektroniky obraz natolik vyhladit, že při použití kvalitních kabelů je rozdíl neznatelný. A právě o to jde, pokud použijete kvalitní komponenty v celé signálové cestě, není co řešit. Jiná situace nastává například u rozlišení 1600 x 1200 bodů. U projektorů to ho sice nenajdete, ale u monitorů ano a tam ten rozdíl již je. Takže, je ten vstup potřeba nebo není?

V poslední době jsou na internetu možnosti, jak levně koupit data/video projektor. Je ta koupě opravdu tak výhodná nebo není? Z pohledu financí určitě je, otázkou je, co bude dál.

Levný prodej na internetu zpravidla znamená dodání krabice, nic víc. Potřebujete poradit, chcete projektor nainstalovat pod strop? Nemůžete s projektorem vyladit domácí kino, máte rušený obraz a nic nepomáhá? Váš notebook protestuje, obraz má duchy a ještě přes něj běhá tmavší pruh? Nastal jiný banální problém? Bohužel, v tomto případě si musíte poradit sami, prodejce o produktu zpravidla nic neví a ani o nějakou technickou podporu nemá zájem. Pokud využijete jeho reklamační servis a projektor je v pořádku (problém byl jinde), ještě zaplatíte manipulační poplatek. To prosím není nějaké pomlouvání, je to daň za levnější koupi s kterou je nutné počítat. Nechtěli bychom naznačovat, že jsme nepostradatelní. To určitě ne. Pokud jste technicky zdatní nebo pracujete s technikou obecně, většinou si bez větších problémů poradíte.

Zakouřené prostředí restaurací, barů a diskoték má svou zvláštní charakteristiku a často může způsobit nechtěná překvapení.

Nepříjemné je postupné žloutnutí povrchu projekční plochy, které je neovlivnitelné a bohužel nezměnitelné. V tomto směru je tabákový kouř velmi agresivní a pokud chcete kvalitní projekci obrazu, je vhodné v místnosti kouření omezit nebo alespoň zajistit proudění vzduchu směrem od projekční plochy (tj. výfuk klimatizace směrovat k projekční ploše). Většinou je plátno do 1 až 1,5 roku natolik žluté, že ovlivňuje barevné podání obrazu a musí se vyměnit.

Pokud vyjmeme ze hry všechny reklamní záležitosti, můžeme dané technologie zhodnotit z jiného pohledu.

Za prvé, při projekci obrazu z počítače, pokud nepreferujete video, bude v obou případech výsledný obraz shodný. Samozřejmě máme na mysli pohled z běžné vzdálenosti, nikoliv z několika centimetrů. Na billboard se také nepůjdete podívat z pár centimetrů …

Naši zákazníci to občas neradi slyší, ale projekční plocha je opravdu potřeba. Při častém promítání na bílou stěnu poskytují dnešní projektory díky svému světelnému výkonu docela kvalitní obraz, to je pravda. Nicméně asi 30 % jasu obrazu se ztrácí vlivem nevhodného projekčního povrchu, obraz je tedy ve srovnání s projekční plochou zašedlý. Navíc se velmi výrazně snižuje již tak nízká hodnota kontrastu, obraz dále degraduje okolní osvětlení. V praxi stačí postavit před stěnu projekční plochu, část obrazu promítnout na ni, část na zeď. Srovnání je jednoznačné a pokud to uděláte, věřím, že projekční plochu k projektoru doplníte.

Zatemnění je jeden z prvků, který bývá jak podceňován, tak přeceňován. Především je nutné si uvědomit, že základním prvkem určujícím jeho potřebu je poloha oken místnosti s ohledem na světovou stranu a celkové „prosklení“ místnosti. Dále, podstata zatemnění již dávno nespočívá v prostém překrytí oken neprůhlednou látkou ve formě například černých rolet. Zcela shodnou službu udělají vertikální žaluzie z průsvitného materiálu, navíc mohou dát místnosti při správné volbě barev příjemný vzhled. Díky materiálu, od zcela neprůsvitného po téměř průsvitný až průhledný, můžete zvolit tu správnou variantu pro vás. Jsou použitelné i klasické horizontální žaluzie, ale nejsou až tak příjemným doplňkem interiéru. Nezapomínejme, že světelné výkony dnešních projektorů jsou poměrně vysoké a není tedy nutná opravdová tma, stačí omezit přímé světlo a samozřejmě slunce. Slunce svítící přímo do místnosti nepřekoná ani ten nejvýkonnější projektor.

Dnes je poněkud problém v celé škále možností, neboť se mění nejen rozlišení, ale také poměr stran obrazu.

V oblasti projektorů s poměrem stran 4:3 se ustálilo nejrozšířenější rozlišení 1024 x 768 bodů, stále jsou nabízeny dnes levnější modely s rozlišením 800 x 600 bodů a opačný konec uzavírají projektory s rozlišením 1400 x 1050 bodů nebo vyšším. Pokud z našich úvah vyjmeme projektory s vysokým rozlišením, které jsou určeny pro specifické aplikace, oněch standardních 1024 x 768 bodů vám bude vždy vyhovovat.

Oblast projektorů s poměrem stran 16:9 (ve skutečnosti je fyzický poměr stran 16:10) pak ponejvíce zahrnuje nejběžnější rozlišení 1280 x 800 bodů, které se používá ve školství či v prezentačních místnostech, a na druhé straně plné "Full HDTV" rozlišení 1920 x 1080 bodů pro aplikace domácího kina.

Širokoúhlé projektory mají ještě jednu nezanedbatelnou a téměř neznámou výhodu. Pokud máte poměrně velké prostory, kde je potřeba velká projekční plocha, je limitujícím faktorem výška stropu. Aby si sedící lidé viděli přes hlavy, měla by být spodní hrana plátna alespoň 135 - 150 cm nad podlahou, což v řadě interiérů při běžném poměru stran obrazu 4:3 nelze dodržet. Lze ovšem pouhým přechodem na širokoúhlý formát získat výrazně vyšší šířku obrazu, samozřejmě při nižší výšce. Vzhledem k širokoúhlým displejům notebooků a nakonec i LCD monitorů u počítačů, se dnes začíná jednat o nepopiratelnou výhodu.

Často je potřeba umístit projektor do vzdálenějšího místa od počítače a je tedy nutné k němu pomocí kabelu přivést obrazový signál. Než půjdeme dál, dovolíme si obecně známou ale často opomíjenou poznámku – nejslabší článek řetězce určuje kvalitu celého systému. Jaká je souvislost? Pokud vezmete notebook s rozlišením 1024 x 768 bodů, projektor s rozlišením shodným a spojíte je tím nejlevnějším kabelem, můžete být výslednou kvalitou obrazu zklamáni. Objeví se „duchové“ (písmena nemají ostré komtury), celkově je obraz zašumělý a výsledek zdaleka neodpovídá schopnostem obou propojených zařízení. Čím bude kabel delší, tím bude větší degradace obrazu. Další souvislost je s použitým rozlišením obrazu. U projektorů s rozlišením 800 x 600 bodů se problém většinou neprojeví, protože vlivem nízkého rozlišení jsou technické nároky na kabelové vedení nižší a většina kabelů proto vyhoví. Při rozlišení 1024 x 768 bodů jste na přesně hraně, kdy výsledný obraz je velmi závislý na kvalitě kabelu, ovšem nový kabel zpravidla vyhoví vždy. U rozlišení vyšších 1280 x 1024 bodů, 1280 x 780 bodů, atd., se již jedná o relativně drahé projektory a tak investice do kvalitních kabelů bývá normální a nikdo se nad jejich cenou nepozastavuje.

Většina uživatelů je silně ovlivněna hodnotou kontrastu uváděnou v materiálech moderních projektorů aniž by se blíže zabývala tím, jestli je dosažení těchto hodnot v běžném životě reálné. Řekněme si otevřeně, že nikoliv.

Za prvé, málokdo si uvědomuje, že promítaný černý bod na projekční ploše je jen tak černý, jak „slabé“ je okolní osvětlení, projekční povrch je přece sám o sobě bílý.

Za druhé, obrovskou roli hraje hodnota okolního osvětlení. Pokud vezmeme projektor 2000 ANSI a projekční plochu 180 x 135 cm (2,43 m2), pro kontrast projektoru 400 : 1 bude teoretický jas na plátně 823 luxů v bílé a 2 luxy v černé. Jenže, určitě nebudete své prezentace realizovat v absolutní tmě. Pak je nutné připočítat k uvedeným hodnotám okolní osvětlení, například v běžné místnosti 100 luxů, které musíme připočítat k oběma hodnotám. Jaký bude výsledek? Jas v bílé bude 923 luxů a jas v černé 102 luxů. Kontrastní poměr je pak nikoliv teoretických 400 : 1, ale skutečných 9 : 1. Vezmeme-li projektor shodného výkonu, ale s vyšší hodnotou kontrastu, třeba oněch dnešních 3000 : 1, jaký bude výsledek? Jas v bílé 923 luxů a jas v černé 100,3 luxů, kontrast obrazu opět 9 : 1 (vypustili jsme nepodstatný rozdíl v desetinném místě). I když se vám uvedená čísla nezdají, je tomu skutečně tak. Nakonec, vaše prezentace jsou určitě bezproblémově čitelné.

Z obou uvedených bodů je zřejmé, že hodnota kontrastu udávaná v parametrech projektoru je pro běžné prezentace údajem nepodstatným, všechny dnešní projektory z tohoto pohledu vždy vyhoví. Pokud vám nedostačuje reálný kontrast obrazu na plátně, prostě se vám subjektivně nelíbí, jedinou cestou jak ho zlepšit je použít projektor s několikanásobně vyšším výkonem nebo zmenšení velikosti obrazu.

Jedinou aplikací, kde se hodnota kontrastu uplatní zcela zásadně, je kvalitní domácí kino. Pokud chcete realizovat opravdové domácí kino, pak je potřeba promítat v úplné tmě a hodnota kontrastu je důležitá, neboť se plně uplatní. Proto kvalitnější projektory pro domácí kino dosahují vysokých hodnot kontrastu 1000 až 3000 : 1.

Často se vyskytují situace, kdy uživatelé tápají nad potřebným světelným výkonem projektoru. Zpravidla požadují buď příliš velký výkon na malé prezentace nebo naopak nedostatečný výkon pro opravdovou velkoplošnou projekci. Jaké je tedy rozumné řešení? Pokud prezentujete pro malý počet osob, řekněme kolem 10 až 15 a výjimečně pro větší množství, jsou pro vás zcela postačující projektory s výkonem nad 1500 ANSI lm a projekční plochy s šířkou 150 nebo 180 cm. Při prezentacích pro širší okruh kolem 50 až 100 posluchačů je už vhodnější výkon nad 2000 ANSI lm a projekční plocha o šířce 200 až 300 cm. No a na ty největší projekce pak samozřejmě projektory s výkonem 3000 ANSI a více a projekční plochy 4 x 3 metry.

To je velmi hrubý náhled na situace, obecně lze výše uvedené shrnout tak, že pro většinu uživatelů jsou ideální projektory s výkonem 1500 až 2000 ANSI lm a projekční plochou 150 nebo 180 cm.

Pokud jste techničtěji zaměření, podstatný je dosahovaný jas obrazu na plátně (v luxech). Ten zjistíte podělením světelného výkonu projektoru (ANSI lm) plochou obrazu (m2). Běžně platí, že minimální jas obrazu v kině by měl být kolem 125 až 150 luxů, což je ovšem platné při úplném zatemnění. V běžných prezentačních místnostech ovšem tma být nemůže, na což se velmi často zapomíná. Pokud vezmeme projekční plochu o šířce 180 cm a projektor s výkonem 1500 ANSI lm, rozměr obrazu je 180 x 135 cm a jas cca 620 luxů.